Běžně nás stresuje řada situací: náročné úkoly, zkoušky, nesplněné termíny, nepřiměřená očekávání... . Bývají to náročné situace, které však na nás zpravidla doléhají jen krátkodobě a někdy i s pozitivním účinkem (stimulace k výkonu, ke změně). Covid přinesl stres „nové generace“.  Je „plíživý“, nebezpečný tím, že působí dlouhodobě, dotýká se prakticky všech oblastí života a každého z nás. Jak jste na tom konkrétně Vy? Jste vůči současné stresující situaci  „imunní“ nebo naopak patříte mezi lidi, které stres vážně ohrožuje? Skupina sociologů a psychologů společnosti SMARTER připravila „free“ test, který vám pomůže na tuto otázku odpovědět: http://6.opinion.cz/index.php?CTRL=form_login&hash=17ed76de63b1e2b93713441b69581ea8

Až si test uděláte, vraťte se k tomuto článku.

Proč jsme (skoro) všichni ve stresu?

Na většinu z nás aktuálně působí 5 propojených a vzájemně se „posilujících“ stresorů (příčin stresu):

1. Práce, podnikání a příjem: pro mnoho lidí se zvýšilo ohrožení, které souvisí se zaměstnáním či podnikáním. Příjmy se mnoha lidem snížily. Pomoc státu je pomalá, nejistá. Je těžké plánovat.

2. Vztahy a sociální komunikace: společenské vztahy nelze navazovat a uskutečňovat obvyklým způsobem. Transformace do „online“ podoby je pro mnohé namáhavá, málo osobní a důvěrná, málo autentická a emočně slabá.

3. Volný čas, zábava, relaxace: možnosti, na které jsme byli zvyklí, jsou omezeny nebo zcela vyloučeny. Alternativy se hledají, ale jen obtížně. Digitální či virtuální kultura a sport jsou z nouze ctnost.

4. Rodinný život: nezbytnost trávit spolu mnohem více času na stejném místě je stále častěji zátěží, než výhodou.  Home office dospělých a současně online výuka dětí vytváří často v rodinách frustrující situace.

5. Občan a stát: vláda se chová autoritářsky, vše chce „řídit“ centrálně, přeceňuje řešení problémů pomocí zákazů. Nedůvěřuje krajům, obcím a firmám, snižuje jejich kompetence a tím i odpovědnost. Lidé zmatečným vládním opatřením nerozumí a nevěří.

Co je to vlastně stres?

Stres (anglicky stress = zátěž, napětí, tlak) je obecně reakcí  organismu na porušení rovnováhy mezi životními potřebami a požadavky (nároky) na jedné straně a možnostmi a schopnostmi je uspokojit na straně druhé. Tyto potřeby, nároky  a možnosti jejich uspokojení zdaleka nemají jen biologickou povahu, ale zvláště u lidí velmi výrazně také povahu psychosociální. Jedná se například o nerovnováhu mezi ambicemi člověka a možnostmi a podmínkami pro jejich naplnění. Stres si proto dokážeme přivodit individuálně psychicky,  „vnitřně“ tím, že dlouhodobě chceme více, než na co objektivně máme, co je pro nás reálně dosažitelné. Stres je však především důsledkem tlaků, které vytvářejí změny v prostředí, ve kterém žijeme. Ekonomické, zdravotní, sociální a přírodní krize zásadním způsobem narušují rovnováhu mezi lidskými hodnotami, potřebami, zájmy a našimi možnostmi a schopnostmi je uspokojit, naplnit.

Kdo podléhá stresu nejvíce?

Schopnost udržovat uvedenou rovnováhu je individuálně velmi odlišná. Souvisí to se dvěma důležitými faktory:

• senzitivitou vůči prostředí

• schopností se vyrovnávat s novými podmínkami a možnostmi jejich uspokojení.

Stresu podléhají častěji lidé, kteří jsou hypersensitivní, mimořádně citliví a vnímaví na podněty. Psychologové se domnívají, že takových lidí je téměř pětina. Jsou to lidé s řadou užitečných vlastností a schopností: jsou velmi empatičtí, pozorní, umělecky nadaní, laskaví, milující lidi, zvířata, přírodu atd. Na druhé straně mají sklony k obavám, úzkosti, strachu, depresím, příliš si nevěří. Jsou neustále nebo často ve stresu, jsou stresem velmi ohroženi.

Stresu podléhají i lidé, kteří nemusí být příliš citliví, ale mají nižší schopnost se vyrovnávat se změnami. Nové podmínky a požadavky doby nechápou jako příležitost ke změně sebe sama, svých hodnot, potřeb, zájmů, ale vždy jen jako změnu k horšímu. Nereagují proaktivně, ale spíše jen vzpomínají na „zašlé lepší časy“. Zatímco hypersensitivita je hodně dána geneticky a cesta k potlačení jejích nepříznivých důsledků je složitá a dlouhá, schopnost se vyrovnat se změnou podmínek je více věcí „naučenou“, kterou si lze významně a relativně rychle osvojit. Negativním důsledkům stresu se však mohou bránit všichni. Ti, kteří patří do uvedených ohroženějších skupin, ale i ti, kteří mají lepší předpoklady stres zvládat.

O čem svědčí výsledek testu?

Podívejte se na výsledný graf testu.  Ukazuje, nakolik zvládáte stres, nakolik jste „imunní“, „odolní“, „náchylní“ nebo „ohrožení“.  Jedná se o čtyři stupně schopnosti „zpracovat“ stres. Pokud Vám vyšlo, že jste převážně „imunní“ nebo „odolní“, umíte stres (plně nebo alespoň částečně) využít jako stimulaci k efektivnímu, kritickému a konstruktivnímu myšlení a jednání (eustres nebo také „hodný“ stres). Díky tomu také stres prožíváte episodně, krátkodobě a nenecháte jej přejít ve stres trvalý, který má řadu negativních psychosomatických důsledků.

V případě, že graf nejvíce ukazuje k „náchylnosti“ nebo dokonce k „ohrožení“, je Vaše schopnost odolávat stresu slabší nebo se blíží k nule a lze proto předpokládat, že jste často nebo trvale ve stresu. Negativní důsledky  stresu mohou mít dopad na Vaše psychické a fyzické zdraví. Vaše jednání bude emočně negativní, chaotické a nekonstruktivní. Tím, že si od stresu „neodpočinete“, je prognóza vývoje skeptická. Rozhodně dlouhodobě pociťovaný stres (resp. distres - „zlý“ stres ) nepotlačujte v sobě. Sevření, které pociťujete, uvolníte tím, že se „zastavíte“, naplánujete „změnu“, svěříte se blízkým lidem nebo psychoterapeutovi.

Jak se z „distresu“ dělá „eustres“?

Stres můžeme využít jako pozitivní stimul.  Pro „imunní“ a „odolné“ to bude relativně snadné. Pro ty, kteři jsou „náchylní“ nebo „ohrožení“ to pravděpodobně bude obtížnější, ale za pokus to stojí. Co dělat, abychom z „destruktivního“ distresu udělali „konstruktivní“ eustres?

Nejčastějšími odpověďmi na otázku, jak se ubránit distresu (psychicky i somaticky škodlivému stresu) je, že máme dodržovat životosprávu, konzumovat zdravou stravu, dopřát si dostatečně dlouhý spánek, nepřeceňovat význam situací, které nám vadí, nepřepínat se, pravidelně relaxovat, sportovat, věnovat se koníčkům, komunikovat s přáteli, nepřepínat své síly, využít dechová cvičení k uvolnění a uklidnění. Doporučována je také jóga a meditace mindfulness.

Není pochyb o tom, že všechny uvedené prostředky jsou účelné a přínosné. Dokáží stres „vytěsnit“ z naší duše i těla. Zkuste to propojit s následujícími pěti kroky, které pomohou nad stresem převzít kontrolu:

1. Vytvořte si čas pro sebe, pro své soustředěné přemýšlení (chcete-li rozjímání). Vše na chvíli odložte a v klidu si položte otázku: Co mě fakticky ohrožuje, proč se cítím pod tlakem? Buďte upřímní k sobě a spravedliví k druhým. (Neříkejte například „on / ona mi jde na nervy“, ale co konkrétně Vám dělá, že jste ve stresu). Pronikněte za své negativní pocity, emoce jako je zloba, nenávist, ukřivděnost, nevděk. Nehledejte „viníky“, ale konkrétní, faktické příčiny nepříjemných stavů, do kterých se dostáváte.

2. Snažte se vědomě zpracovávat stres a pracovat s jeho dopady na vlastní psychiku a fyzickou kondici; hledejte pozitivní podněty, dělejte si radost, odplavujte nahromaděnou negativní energii. S nadhledem a odstupem analyzujte své nepříjemné pocity a stavy. Nejsou-li zjevné jejich příčiny, pronikněte k nim. Pokud se dostanete  k podstatě Vašich obav, frustrací a tenzí, máte již jen krůček k tomu, abyste si řekli: Co proti tomu mohu dělat?

3. Neříkejte, že „nic“!!! Buďte kreativní, najděte  maximum reálných východisek a řešení k identifikovaným příčinám stresu.

4. Zamyslete se kriticky nad východisky a řešeními. Zvažujte své reálné šance, určete si priority. Vylučte cesty, které jsou pro vás neschůdné a naplánujte ty, po kterých se můžete pokud možno ihned vydat.

5. Zbytečně se neohlížejte zpět, myslete na to, jaké to bude, až... Krok za krokem začněte odstraňovat skutečné příčiny nebezpečného distresu a na konci zůstane jen stimulující eustres.

Pokud začnete uvedené kroky dělat, jste na dobré cestě se z toho dostat. A nezapomeňte si na tuhle cestu vzít lidi, kteří jsou Vám blízcí a kteří Vám pomohou. Přejeme Vám šťastnou cestu ze stresu!

Autor textu: Aleš Kabátek, zakladatel společnosti SMARTER